Východní Timor – země 2x nezávislá

V dnešní inspirativní pozvánce k dovolené jsem vybral pozoruhodnou zemi, o které se v našich končinách mnoho nemluví. Tou zemí je Východní Timor, který je jihovýchodní výspou Asie, a občas je již řazen k Austrálii a Oceánii. Z pohledu kulturního i geopolitického se však přimlouvám za to, aby zůstal řazen mezi asijské země. Pokud byste hledali na globech či starších zeměpisných mapách, zaměřte svou pozornost na souostroví Malé Sundy, na kterých se rozkládá i Indonésie, ta je jediným sousedem Východotimorské demokratické republiky. Ale může se vám stát, že tento stát nenajdete. Je to tím, že plné svrchovanosti a nezávislosti se těší teprve 14 let.

Letiště v Dilí - Východní Timor


2x vyhlášená nezávislost Východního Timoru

V titulku je psáno, že se jedná o zemi, která svou nezávislost vyhlásila dvakrát. Je tomu opravdu tak. Od 16. století začali tento zapadlý kout světa kolonizovat Portugalci a zřejmě jim moc nevadilo, že se již zde nacházely místní komunity v podobě jednotlivých panství. V průběhu staletí se tu na nějaký čas uchytili i Nizozemci, kteří kolonizovali celé území současné Indonésie. Avšak do dvacátého století vstupuje území Východního Timoru pod portugalskou správou. K vytyčení přesné hranice mezi nizozemskou a portugalskou nadvládou dochází až v roce 1916. Během druhé světové války se evropský správce nezachoval čestně, neboť před blížící se japonskou okupací vyklidil pole a nechal území bez ochrany. Odehrály se těžké boje, kdy díky hrdinnosti pár východotimorských jedinců a za silné podpory australských vojáků došlo k vyhnání Japonců. Velmi poutavý příběh si můžete nechat vyprávět v muzeu druhé světové války, které se nachází nad hlavním městem Dilí (nezaměňovat s indickým městem Dillí!) jižním směrem.

Tradiční chýše - Východní Timor

V roce 1974, kdy padla fašistická diktatura v Portugalsku, se začalo s procesem dekolonizace. 28. listopadu 1975 byla vyhlášená první nezávislost Východní Timoru, která však trvala pouhých devět dní. Ze strachu, že se komunistické panství pod vlivem ČLR rozroste o další zemi, provedla Indonésie mohutnou invazi za tiché podpory Spojených států amerických a mladou republiku vojensky obsadila. Následovala dlouhá partyzánská válka, která přinesla 100 000 mrtvých z původních 700 000 obyvatel. Další oběti invaze v téměř stejném počtu padly v důsledku hladu a nemocí.

Tradiční dům - Východní Timor

Na konci tisíciletí začala povolovat indonéská vláda a přistoupila na jednání o ukončení okupace Východního Timoru. Druhé vyhlášení nezávislosti proběhlo 20. května 2002. Tomu předcházelo v roce 1999 referendum o nezávislosti pod záštitou OSN. Tím se konečně Východní Timor dočkal nezávislosti a mezinárodního uznání. Smutné je jen to, že se kvůli mnoha vetům Spojených států tato problematika na mezinárodním fóru neprojednávala a přes dvacet let zde nepůsobila žádná mezinárodní mise.

Východní Timor překvapí svou hornatostí...

V roce 2016 je však země zahalena do mírové atmosféry a můžete si tu užít parádní dovolenou. Východotimořané jsou klidní mírumilovní lidé s velkým darem pohostinnosti. Pokud jste nikdy nenavštívili Indonésii, stejně jako já, může vás překvapit, že tyto ostrovy jsou poměrně hornaté. Hory pokrývají téměř celé území a jejich výška přesahuje i dva kilometry! Takže na pobřeží se setkáte s typickými tropy a s vyšší nadmořskou výškou se dostanete do mírného pásu. Takže nezapomeňte s sebou přibalit svetr, mikinu s dlouhým rukávem a nějakou lehkou nepromokavou bundu. 

Pobřeží Východního Timoru z letadla

Východní Timor nabízí hlavně nádhernou přírodu. Pokud máte rádi horské túry, můžete si jich zde užít dostatek. Řada místních turistických kanceláří se na túry zaměřuje a v nabídce jsou připravené výlety na jeden, spíše však na čtyři i osm dní. Nejvyšším bodem je Tatamailau s téměř třemi tisíci metry nad mořem, který vystupuje z masivu Ramelau, který je pro vysokohorské túry jak stvořený.

Panenské pláže Východního Timoru

Kdo však touží užít si tropického podnebí a moře, přijde si v této maličké zemi na své též. Pláže jsou panenské a v členitém terénu malé. Jelikož země nepodléhá masivní turistice, tak jako vzdálené Bali či jiné indonéské ostrovy, můžete si vybrat svou pláž a cítit se na ni jako Robinson, který vyhlíží svého Pátka. 

Východní Timor - Lone Tree

Nejlepší pláže jsou na severu země a severovýchodě. Pláže se nacházejí na západě i východě hlavního města a i přímo ve městě. Vzhledem však k vyššímu výskytu obyvatel v hlavním městě, nedoporučuji tu koupání. Snad jen na východě města pod dohledem Ježíše Krista, který na vás bude shlížet z útesu.

Pláže Východní Timor


Na vrcholu zlatého potápěčského trojúhelníku

Pokud se chcete potápět, a všude se píše, že Východní Timor je jedním z vrcholů zlatého potápěčského trojúhelníku. Nejlépe je se vypravit za krásami podmořského světa na východ republiky. Nejlepší destinací je ostrůvek Jako. Bližší možností je větší ostrov Atauro, který se nachází přímo proti hlavnímu městu a je považován za výletní destinaci. Z hlavního přístavu se tam dostanete za hodinku, nebo taky za tři. Doporučuji si připlatit pár dolarů navíc a plout rychlolodí.

Náboženství na ostrově

Východotimořané jsou díky portugalské kolonizaci převážně katolíci, ale nacházejí se zde i muslimové z dob indonéské okupace. Takže v Dilí narazíte na katolickou katedrálu i muslimskou mešitu. 

Kališnický kostel - Východní Timor

Mešita v Dilí - Východní Timor

Mešita se nachází na západě města a je obklopena muslimskou čtvrtí. Tam bych se večer sám neprocházel, ale to asi nikde po městě, ale přes den tam narazíte na mnoho krámků a ulice jsou jedním velkým tržištěm s malebnými restauracemi, které nabízejí chutná jídla. I když nevím, jak by se na takové provozovny dívala naše hygienická stanice. Na vlastní střeva můžu přísahat, že jsem žádnými zažívacími problémy netrpěl. Na jídelníčku jsou nejčastěji kuřata, ryby a mořské plody. Díky křesťanům si však můžete dopřát i vepřové.

Trh - Východní Timor

Trh - Východní Timor

Křesťanský vliv je tu velmi silný a snaží se umenšit muslimskou menšinu. Jak jsem se již zmínil, na východě se nachází velká socha Krista, ne nepodobna té v Riu de Janeiro, a na západě se nachází socha papeže Jana Pavla II

Socha Jana Pavla II. - Východní Timor


Toto místo je pro sportu chtivé, neboť zde v téměř jakémkoliv čase narazíte na běžce, kteří s chutí zdolávají schody. Ale kouzlo republiky je opravdu v přírodních skvostech.

Jak po Východním Timoru cestovat?

Pronajměte si auto a řidiče a poznávejte tak malebnost země. My jsme si našli menší cestovku v hlavním městě, kterou vede místní a jeden domestikovaný Australan. Rozjeďte se na západ země k indonéské hranici, za prvé je zajímavé vidět novou hranici a za druhé na západ od hlavního města jsou již silnice ve výborném stavu a nebudete jízdou rozhrkaní. 

Hranice Východní Timor

Projedete Liquicou, ale před tím ještě zastavte v bývalé věznici. Pak přijedete do Maubary. Zde se určitě na chvíli zastavte. Je zde bývalá portugalská věznice, ve které je příjemný chládek a restaurace. Výborné místo na přesnídávku. 

Portugalské vězení - Východní Timor

Projedete pobřežní nížiny, kde se pěstuje rýže a pase dobytek, pak se silnice zase zakousne do útesů a bude se klikatit podél pobřeží. 

Rýžová pole - Východní Timor

V Batugade se nachází bývalá portugalská celnice, zde na malém kruhovém objezdu odbočíte vpravo a dalších pár kilometrů je to k hranici. V prostoru hranice se můžete volně pohybovat. Stačí, když se s pohraničníky mile pozdravíte a potřesete si rukou. Budovy společné nejsou, ale je vidět hraniční most a za ním za zatáčkou velká vlající indonéská vlajka a budova indonéské pohraniční policie.

Pak podél hranice vystoupejte do městečka Balibó. V místní pevnosti je teď lepší hotel s výbornou kuchyní. Zde v poklidu můžete poobědvat a kochat se výhledem do kraje. V městečku se nachází i pár muzeí. Jedno z nich se věnuje masakru mezinárodních novinářů, který proběhl v pohnutém roce 1975 pod taktovkou indonéských milicí. Tuto událost připomíná i památník na náměstí. 

Pevnost Balibó - Východní Timor

Pokud byste jezdili po Východním Timoru sami bez místního řidiče, připravte se na levostranný provoz a měli byste být vybaveni mezinárodním řidičským průkazem.

Exkláva Oecussi-Ambeno

K východnímu Timoru patří i exkláva Oecussi-Ambeno. Ta je od zbytku republiky oddělena Indonésií. Přejezd přes Indonésii je stížen špatným stavem komunikací, proto vláda zabezpečuje spojení letecké. Ale letadlo je malé a má k dispozici pouze 18 míst. Sehnat a koupit letenky je poměrně byrokratický oříšek, proto doporučuji si let vyřídit přes nějakou místní cestovku. Z této exklávy má být svobodná bezcelní zóna a drtivá většina příjmů z ropy a zemního plynu putuje do vybudování ekonomické zóny.

Letadlo do OeccussiProvizorní letiště - Východní Timor

Zatím jediné správní středisko tohoto území je Pante Macassar. K vidění tu je ruina portugalské pevnosti, nově budované bulváry a vládní budovy. Ubytovacích kapacit je tu poskrovnu, tak jsem využil nabídky místního australského usedlíka, který mi byl průvodcem, řidičem, hoteliérem a jeho žena kuchařkou. Pevně věří v rozmach tohoto území a snaží se být na příliv cizinců připraven. Velké mezinárodní letiště je totiž již před dokončením.

Pevnost - Východní Timor

Zatím je tu však všudypřítomný klid, ještě větší než ve zbytku země. Pláže tu jsou dlouhé krásné písečné. Bandské moře láká ke koupeli. Můžete tu z pláže nerušeně sledovat hravé delfíny, kteří ve smečkách loví malé létající rybky. Při romantickém západu slunce se jejich bříška stříbřitě lesknou a pableskují. 

Západ slunce - Východní Timor

Pár rad na cestu do Východního Timoru

Na závěr přidám, jako obvykle, pár cenných a snad i praktických rad. Východní Timor má s Evropskou unií bezvízovou dohodu, to znamená, že pokud přiletíte letadlem, jdete rovnou k pasovému úředníku a nemusíte stát frontu u vízového okénka a ušetříte 30 amerických dolarů. Do Východního Timoru je nejlepší letět z Evropy, žádná přímá linka nelétá. Dostanete se sem z australského Darwinu, indonéského Bali a Jakarty či ze Singapuru. Autem pouze ze západní indonéské části ostrova. Možná by se dalo využít lodní spojení, ale není pravidelné.

Ve Východním Timoru se platí americkými dolary – bankovkami. Mince si razí vlastní a říkají jim centavo. Jednodolarovou bankovku přijmou, ale v životě ji od nich neobdržíte, neboť nejvyšší nominální hodnota mince je 100 centavos, což je jeden dolar.

Centavos

Úředními jazyky jsou tetum a portugalština. Portugalsky však hovoří velmi malé procento populace a je určena pouze pro vládní kruhy, přestože se místní tetum víc a víc prosazuje. Indonéština a angličtina jsou však velmi rozšířené a je možné je bez problému používat. Navíc, mnoho lidí hovoří anglicky, a to díky i mezinárodním misím, které z velké části konali Australané.

Země je naprosto bezpečná, lidé vstřícní a přátelští. Přesto nedoporučuji v noci chodit po hlavním městě sám. Jelikož se země nachází pár stupňů pod rovníkem, vezměte v potaz, že se tu stmívá rychle a tam je již od sedmé hodiny večerní. Třebaže jsem večer byl na ulici a nikdo mě neohrožoval, je dobré být na pozoru a zbytečně na sebe neupozorňovat.

Mladíci na slavnosti - Východní Timor

A rozhodně se svezte po Dilí microletem. Je to malá dodávka uzpůsobená přepravě lidí. Jízdné po městě je jednotné a stojí 25 centavos za osobu a jízdu. Užijte si jednu z nejmladších zemí světa, neboť návštěva tohoto odlehlého koutu světa je naprosto očišťující.  

Semafor a microlet - Východní Timor

Přečtěte si další článek
Zaujal Vás náš článek?

Sdílejte ho na Facebooku

Chcete posílat články na e-mail?