Nízkonákladová letecká dopravní společnost mě unáší z Prahy směrem západním. Dívám se z okénka a nedočkavě vyhlížím Smaragdový ostrov. Národní dopravce země, kam putuji, mě už nabízí na palubě formou firemního časopisu místa, které určitě musím navštívit. Hodně stran je věnováno hlavnímu městu Baile Átha Cliathu, ale mě zaujme jednostránkový popis lokace, která v daném jazyce nese jméno Gleann Dá Loch. Za dvě hodiny zahlédnu pobřeží Smaragdového ostrova a za další půl hodiny letadlo přistává, doroluje k letištní budově a otevírají se dveře a já poprvé vstupuji na ostrov z Britského souostroví. A vy už bezpečně víte, že jsem přistál v Irsku.
Irsko je druhý největší z Britských ostrovů a stejnojmenná republika zaujímá bez jedné šestiny celý ostrov. Severovýchodní cíp ostrova je součástí Spojeného království, což je správný název. Neboť Anglie je pouze jednou čtvrtinou Spojeného království a spolu s Walesem a Skotskem tvoří Velkou Británii. Ale název Velká Británie nezahrnuje poslední zemi Spojeného království, kterou je zmíněné Severní Irsko. Takže na Britských ostrovech se nacházejí dva státy: Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Irská republika. Tak to jen na úvod.
Baile Átha Cliath versus Dublin
Na letišti v informacích si kupuji turistickou kartu, která je využitelná jako jízdenka na MHD v hlavním městě Baile Átha Cliathu a také opravňuje na zlevněné vstupenky do vybraných turistických pamětihodností. To už mě však veze zelený autobus, zelená je tradiční národní barva Irska, na jih do centra města. Hotel jsem si vybral v centru, abych měl pamětihodnosti v dosahu a neztrácel jsem čas dojížděním z předměstí, kde jsou hotely a penziony o něco levnější.
Po ubytování v příjemném hotelu hned vyrážím do centra. Mým cílem je ulice O´Connell Street, kde se nachází nerezový pomník Jehla, který je vysoký 120 metrů a je již po dvaceti letech přirozenou dominantou Dublinu. Jak to že píši o hlavním městě Irska jako o Baile Átha Cliathu, když je známý pod názvem Dublin? Je to jednoduché, Irsko dlouhá léta bylo pod nadvládou většího souseda, tudíž úředními jazyky jsou angličtina a irština. Dlouhý, pro nás možná krkolomnější název je v irštině a ten více známý a rozšířenější je anglické pojmenování. S tímto jsou srozuměné i internetové vyhledávače, neboť po zadání irského názvu automaticky nabízejí Dublin.
Vedle pomníku je cíl mé dnešní výpravy. Tím je hlavní dublinská pošta, která sídlí v nádherné klasicistní budově. Procházím pod tympanonem podepřeným klasicistními sloupy do budovy. Vpravo za vchodem je filatelistický koutek, kam zamířím a vybírám si ty nejkrásnější irské známky v nominální hodnotě pro pohlednice posílané do států Evropské unie. Víc o Baile Átha Cliathu psát nebudu, neboť detailní informace naleznete v článku: Dublin si zamilují knihomolové i pivaři.
Gleann Dá Loch (Glendalough)
V sobotu se vypravuji na svou dobrodružnou výpravu za město. Chci prozkoumat ledovcové údolí, o kterém jsem si přečetl v letadle. Místo Gleann Dá Loch je z hlavního města Irska dostupné přímými autobusy, které jezdí o víkendu po hodině. A za hodinu již vystupuji na parkovišti, které je zároveň i odstavnou plochou pro autobusy. Zjistím si, že poslední autobus odjíždí v 18.00 a vydám se prozkoumat toto oblíbené rekreační místo Dubliňanů.
Anglicky se toto místo jmenuje Glendalough a v překladu se jedná o Údolí dvou jezer. Nachází se jižně od hlavního města v hrabství Wicklow. Mé první kroky vedou na blízký hřbitov, kterému vévodí místní kamenná katedrála. Třebaže se jedná o malý vesnický kostelík, má označení katedrála, neboť Gleann Dá Loch je významné křesťanské místo spojené se svatým Kevinem, který toto místo v 6. Století kolonizoval a založil tu raně středověké klášterní sídlo. Katedrála je velmi strohá, a tak mě přitahuje větší dominanta hřbitova – válcová vysoká kamenná věž s kuželovou střechou. Jedná se o zvonici, pro mne toho času nepřístupnou.
Vydávám se po stezce podél říčky Glenealo k prvnímu jezeru. Podél cesty je divočina, a jelikož kráčím potichu, zahlédnu daňka ukrývajícího se ve vysoké trávě. Lower Lake (Dolní jezero) je mnohem menší než Upper Lake (Horní jezero). U Horního jezera se nachází informační kiosek, kde můžu zakoupit místní pohlednice a dozvědět se podrobné informace, abych mohl zdejší místo řádně prozkoumat.
Poustevna svatého Kevina a vodopád
Nejdůležitějším a zřejmě nejposvátnějším místem je cela svatého Kevina, spíše tedy zbytky, které se dochovaly. Poustevna se nachází ve svahu nad jezerem. Moje kroky však vedou po zpevněné cestě výš. V informacích mi totiž poradili, abych se vypravil k vodopádu Poulanass. Vodopády jsou na potoce Lugduff Brook, který ústí do Horního jezera pod zmíněnou poustevnou.
To už však hodinky ukazují pozdní odpoledne a i žaludek se hlásí o svůj pravidelný příspěvek. Naštěstí je u jezera pláž, ale na koupání rozhodně počasí není, je tu i bunkr a dětské hřiště. Pro mne však spásou jsou stánky s občerstvením na horním parkovišti, kam však mohou jen osobní automobily. Za několik eur si dám teplý pozdní oběd a výtečnou pintu tmavého Guinness piva. Hned je pohled na svět hřejivější. Přece jenom se jedná o ledovcové údolí a i v srpnu unesu lehkou bundu na sobě.
Irský rodák Oscar Wilde
Sedm hodin na tomto fascinujícím turistickém místě uteklo, jako když tleskne a já se přesouvám zpět na zastávku autobusu, abych stihl poslední spoj zpět do hlavního města. Autobus končí na náměstí Merrion Square, což mě přímo vybízí, abych se zašel podívat do severního cípu náměstí, kde se nachází socha povalujícího se Oscara Wilda. Tento irský dramatik a básník je znám dodnes hranými výtečnými divadelními díly jako jsou: Jak je důležité míti Filipa, Obraz Doriana Graye, či Strašidlo cantervillské.
Turistické památky v Baile Átha Cliathu
Poslední den jsem zamířil k význačným památkám města: Trinity College – nejstarší irská univerzita, Katedrále svatého Patrika – patrona Irů a Irska, Dublinský hrad – který je vlastně zámkem s přístupnou pokladnicí a samozřejmě věhlasný irský pivovar Guinness.
V Irsku se domluvíte anglicky, irštinu se učit nemusíte, neboť se v praxi téměř neužívá s výjimkou vzdálených vesnic. Jen si musíte ucho naladit, neboť irská angličtina je na první poslech neidentifikovatelná. Ale večer v typické irské pivnici a pár pint tmavého piva vám uši spolehlivě naladí. V Irsku se platí eurem a platební karty jsou hojně přijímané.
Přečtěte si také článek o sousedním Skotsku - Týden ve Skotsku :)