Lichtenštejnsko, alpské knížectví

Kde cestu po Lichtenštejnsku začít?

Lichtenštejnské knížectví se rozkládá na 160 kilometrech čtverečních na pravém břehu Rýna. Přesto tento malý stát má v nabídce více než pouhou zastávku v hlavním městě Vaduzu. Přesto se sluší v hlavním městě začít. Vaše kroky by určitě měly vést do turistické kanceláře, která se nachází na pěší zóně naproti hlavní poště. Nejenže zde můžete za cenu tří eur, nebo tří švýcarských franků, získat památeční turistické razítko do pasu. Je zde mnoho suvenýrů, které budou útočit na vaši peněženku. Ale podstatné je, že zde jsou milé dámy, které vám pomůžou zorganizovat váš lichtenštejnský pobyt.

Určitě neprohloupíte, pokud si zakoupíte lichtenštejnskou kartu. Mají zde tři varianty: jednodenní, dvoudenní či třídenní. Ekonomicky výhodnou se jeví karta na dva dny. Jakákoliv z těchto karet vás opravňuje k čerpání slev či vstupům zdarma. A to při kurzu švýcarského franku a výši vstupného se opravdu vyplatí a nebudete litovat vstupní investice do karty.

Prohlídka lichtenštejnských muzeí

Hned po zakoupení ji můžete v turistické kanceláři využít a ušetřit 3 švýcarské franky za razítko do pasu. Když vyjdete ven a dáte se vlevo, dojdete do národního muzea, kde si můžete prohlédnout sbírky vztahující se ke knížectví. Součástí národního muzea je i poštovní muzeum, které sídlí nedaleko. Vstup je tam zdarma, ale držitelé karty na pokladně obdrží půvabný praktický dárek, který vám bude připomínat lichtenštejnský pobyt. 

Ve stejné budově najdete i pokladnici. Vstup do pokladnice je udělaný jako vstup do trezoru a musíte použít speciální žeton, který zdarma, pokud vlastníte kartu, obdržíte buď v národním, nebo v poštovním muzeu. V klenotnici je zajímavá kopie knížecí koruny a pak sbírka uměleckých vajec. Pěkné jsou i obrazy, které jsou v přítmí klenotnice zajímavě nasvícené. Nechybí ani první lichtenštejnské známky z roku 1912.

Vláčkem po Vaduzu

Pokud nejste zrovna příznivci muzeí a pěší chůze, můžete se nechat provést turistickým vláčkem po Vaduzu. Vyveze vás od radnice k historickému Červenému domu, který je spjat s místní legendou. 

Červený dům je obklopen knížecími vinicemi. Lichtenštejnské víno je na tom obdobně jako víno švýcarské. Tvrdí se, že je výborné, ale produkce je tak nízká, že stačí k uspokojení pouze domácích potřeb. Přesto je možné si lahve s místními víny ve Vaduzu zakoupit.

To už však turistický vláček pokračuje z kopce dolů k bočním ramenům Rýna, kde jede po sypané protipovodňové hrázi k místnímu Rheinpark Stadionu. Zde lichtenštejnská fotbalová reprezentace hraje domácí zápasy. Stadión byl slavnostně otevřen v roce 1998. 

Pokračujeme dál ke katedrále svatého Floriana. Pod vchodem do katedrály při úpatí schodiště jsou dvě sochy, které zobrazují Pannu Marii s Ježíšem. První výjev je z Betléma, druhý (Pieta) z jeruzalémské Golgoty. Interiér katedrály působí strohým dojmem a majestátnost je patrná spíše z exteriéru. 

Vedle katedrály se nachází vládní palác, od kterého je to k sousední budově parlamentu jen pár kroků. Čím je vládní palác malebnější a zdobnější, tím je parlament strožejší a prostší. Tím se okruh uzavírá a jsme zpět před budovou turistické kanceláře.

Abychom měli prohlídku Vaduzu kompletní, nesmíme zapomenout na knížecí sídlo, které se tyčí nad městem. Ke hradu, který je vlastně již zámkem, vede z centra Vaduzu schodiště. Je však možné vyjet k sídlu po silnici. Zámek je pro veřejnost nepřístupný, neboť knížecí rodina zde bydlí.

Lichtenštejnsko není pouze Vaduz...

 Pokud se z Vaduzu vydáte na jih podél Rýna, dojedete do města Balzers. Nad městem se na kopci vypíná hrad Gutenberg. Ten oproti knížecímu sídlu je přístupný, bohužel však jen 3x do roka. V červenci, srpnu a září. Konkrétní termíny lze dohledat na webových stránkách města Balzers (http://www.balzers.li/). 

Ale pokud zrovna se netrefíte do těchto termínů, nevadí to, neboť nádvoří, růžová zahrada a kaple jsou přístupné volně. Já jsem podstoupil prohlídku hradu. Prohlídka je na objednání a pouze v němčině. Uvnitř je hrad zařízen podle posledních majitelů z poloviny 20. století.

Skvostem města Balzers je kostel s hřbitovem. Nejenom že se jedná o první kostel se záchody, ale exteriér i interiér v mnohém předčí vaduzskou katedrálu. Náhrobky opatů na přilehlém hřbitově vás ztiší a možná i přimějí k zastavení a zamyšlení se.

Něco pro sportovní povahy

Pokud máte sportovní povahu, můžete vyjet přes městečko Triesenberg vysoko nad Rýn, abyste tunelem projeli do dalšího údolí, které se už nachází ve výšce okolo 1,5 km. Na konci silnice se nachází obec Malbun, která je vyhlášena sportovními aktivitami. V zimě jsou to samozřejmě lyže, v létě horská turistika. Z Malbunu vede sedačková lanovka na horu Sareiserjoch. Držitelé karty zde ušetří 15,30 CHF, tolik stojí zpáteční jízdenka. Z vrcholu vedou turistické hřebenové cesty po vrcholcích lichtenštejnských Alp.

Jak se dopravit do Lichtenštejnska?

Do Lichtenštejnska se lze dostat pouze po zemi. Vedou sem silnice z Rakouska a Švýcarska. Ze švýcarské strany překonáte Rýn po mostech. Dálniční obchvaty této země jsou jak ve Švýcarsku, tak v Rakousku. Země je spojena se svými sousedy i železnicí. Nejbližší letiště je v Curychu, odkud to je do Lichtenštejnska po švýcarské dálnici asi hodina a půl cesty. V knížectví existuje spolehlivá autobusová doprava s přesahy do obou zemí. Pokud vlastníte turistickou kartu, cestujete zdarma. Pokud budete mít vlastní auto, projedete celé knížectví pohodlně, stejně jako autobusem.

Možnosti ubytování

V Lichtenštejnsku je řada ubytovacích možností, ale termíny se rychle obsazují. Můžete si vybrat od levných hostelů, přes hotely střední kategorie až po luxusní hotel ve Vaduzu. Záleží jen na vás, kolik jste ochotni z peněženky vytáhnout švýcarských franků. 

Lichtenštejnská měna

Lichtenštejnsko má od roku 1921 měnovou unii se Švýcarskem, takže oficiální měnou je švýcarský frank. Můžete téměř všude platit i eurem, které však tady účtují k franku 1:1, což je pro turistu nevýhodné. Od roku 2011 je Lichtenštejnsko signatářem Schengenské smlouvy, tudíž celní a pasové kontroly nejsou na rakousko-lichtenštejnské hranici. Na švýcarsko-lichtenštejnské hranici nikdy nebyly, neboť země měly i celní unii.

Věřím, že jsem vás nalákal k poznání tohoto alpského knížectví. Budu rád, když zde strávíte několik dnů, oproti několika hodinám, které Vaduzu věnuje většina turistů.

Přečtěte si také o další zemi, která patří mezi nejmenší v Evropě - o malebném Lucembursku.