Mrakodrapy v New Yorku

Před lety jsem vám doporučoval nedělní procházku Central Parkem. Při této návštěvě se pokusím o odlepení se od země a povznést se do výšin. Neboť synonymem pro zmíněné velkoměsto jsou mrakodrapy. V současnosti jsou mrakodrapy na ostrově Manhattan samozřejmě dávno překonané jinými stavbami, které jsou vyšší, honosnější a výstavnější. Přesto si dovolím tvrdit, že zmínka o mrakodrapu většině nás vyvolá obraz právě Manhattanu.

Já jsem navštívil New York před dvěma roky a mimo jiných lákadel a turistických atrakcí jsem si nemohl nechat ujít prohlídku nikdy nespícího města z výšky. Doporučuji si přivstat a začít s prohlídkami současně s otvírací dobou. 

Vyhlídka z Rockefellerova centra

K návštěvě jsem si vybral tři vyhlídkové plošiny, a to postupně. Začal jsem v Rockefellerově centru. Věhlasný obchodní komplex se nachází na stejnojmenném náměstí (Rockefeller Plaza) mezi 49. a 50. ulicí. V tomto areálu se nacházejí televizní studia, sezónní kluziště a v době adventní se ozdobí obrovským vánočním stromem.

Přestože se vyhlídka Top of the Rock otevírá v deset hodin dopoledne, je zde už fronta. Naštěstí nákup vstupenek je zautomatizován a nákupních kiosků je opravdu velký počet, tak postupuji ke zdviži poměrně rychle. Už při postupu k výtahu si prohlížím vysoce dekorativní interiér budovy. Nejvíce mě uchvátí pohled na zavěšený lustr. Nejedná se o ledasjaký lustr. Tento lustr má své jméno, jmenuje se Joie Chandelier. Je vyrobený z 14 000 krystalů firmou Swarowski. Je největší svého druhu a přesahuje tři patra. A pozorný pozorovatel objeví, že lustr má obrácený tvar vyhlídky.

To však postupuji s davem dále a dostávám se do chodby v mezipatře, kde je instalovaná stálá výstava o historii a výstavbě tohoto centra. S údivem a jistou dávkou pokory zjišťuji, že slavná fotka dělníků – stavbařů mrakodrapu, kterak odpočívají na zavěšené traverze ve vzduchu vysoko nad povrchem, pochází právě ze stavby Rockefellerova centra.

Pak už je na čase nastoupit do jednoho z výtahů, který mě vyveze za necelou minutu do výšky 260 metrů. Po vystoupení ze zdviže cítím závan čerstvého vzduchu a hrnu se ven na vyhlídkovou plošinu. Mile mě překvapuje, že vyhlídkových plošin je tu více a ve vícero úrovních. Dodatečně zjišťuji, že je zde označení 67. až 69. patra. A naprostým vrcholem je plošina sedmdesátého patra. Ta oproti nižším patrům nemá žádné skleněné či kovové zátarasy a tudíž panoramatické fotografie se pořizují lehce.

Jižním směrem, kam můj pohled směřuje nejdéle, vidím další mrakodrapy, které čekají na mou návštěvu: Empire State Building a One World Trade Centre. Zahledím se do dáli a spatřím Sochu Svobody i Brooklynský most.

Přesunuji se na protější stranu a vidím obrovský zelený čtverec, což je plocha Central Parku. Odtud je jedinečný a vlastně i jediný možný pohled na Central Park z výšky, pominu-li výlety vrtulníky. Nemohu se odtrhnout od tohoto úžasného pohledu.

Západní pohled z výšky poskytuje pozorování řeky Hudson a protějšího města New Jersey. Přestože se v New Jersey postavily též mrakodrapy, ani náhodou nedosahují génia loci města New York. Hranice států, která prochází středem řeky Hudson, není pozorovatelná vůbec.

Na východě pozoruji pro mne nejkrásnější mrakodrap Chrysler Building, most Quennsboro Bridge a hlavně si prohlížím architektonický skvost – novogotickou katedrálu svatého Patrika z roku 1879, která svou bělostí upoutá pozornost každého. Její štíhlé zdobné věže bývaly do výstavby prvních mrakodrapů orientačním bodem pro velkou část území města. Dnes se věže ztrácejí v záplavě skla, kovu a betonu. Pořádně si je můžu prohlédnout pouze z této vyhlídky.

Jsem naprosto unesen všemi pohledy a vlastně i tímto americkým velkoměstem. Mnohokrát obejdu všechny vyhlídky a pokaždé objevím něco dosud nezpozorovaného. Pod sebou západním směrem nalézám náměstí Time Square. Nakonec si najdu krásné závětrné místo, kde se usadím. Zády se opírám o vyhřátou zeď a kochám se místem, časem a vlastním bytím. Pomalu nevnímám ani kolem se střídající návštěvníky. 

Empire State Building

Slunce se posunuje k jihu a je na čase se spustit opět na zem a objevovat další výhledy na New York. Bohužel Chrysler Building je pro turisty nepřístupný, tak se kochám alespoň vstupním portálem. To už však mířím k jeho rivalovi ve výstavbě – Empire State Buildingu, který se nachází mezi 33. a 34. ulicí. Všechny průvodci doporučuji navštívit tuto vyhlídku za soumraku, neboť je z ní úžasný pohled na zapadající slunce. Nevěřte tomu! Navečer se tu mačká nepříjemně mnoho turistů, kteří nedočkavě čekají na západ slunce. 

Dost turistů tu je i v poledne. Vstup není tak okázalý, jako na předchozí vyhlídku. Ale i zde jsou rychlovýtahy, které nás dopraví do 86. patra. Opět se jedná o otevřenou vyhlídku, ale všude jsou ochranná skla a drátěné sítě. I zde před výstupem na mne čeká výstava o výstavbě. Jsou zde i zmínky z legendárních filmů, kde si mrakodrap zahrál. Ať už se jedná o King Konga či Krotitele duchů.

Lidí je tu opravdu hodně, však tento mrakodrap nepodceňuje reklamu. Přesto se mi daří dostat se k výhledům a prohlédnout si pamětihodnosti města z jiného úhlu. Východním směrem spatřuji budovu OSN, která je vystavěná na břehu Východní řeky (East River). Za poslední dva roky se však mnohé změnilo, v současné době je třeba si vstupenky rezervovat dopředu, což za mé návštěvy nebylo nutné. A také k vyhlídce v 86. přibyla možnost vyhlídky ze 102. patra, která je však již plně krytá.

Při odchodu z budovy si všímám, že východ je mnohem dekorativnější. Stěny jsou obložené mramorem. A na jedné zdi se skví mramorová mozaika zobrazující mrakodrap zalitý slunečními paprsky.

Skleněná věž One World Trade Centre

Poslední vyhlídkou, kterou dnes navštívím je již zmíněná skleněná věž One World Trade Centre. Mrakodrap se nachází vedle památníku na hrůzné teroristické činy z 11. září 2001. Se svými sto čtyřmi patry se jedná o nejvyšší veřejně přístupnou vyhlídku. Budova je moderní a zde se poprvé setkávám s rezervačním systémem. Naštěstí se dnes na vyhlídku dostanu, ale nejbližší možný vstup je až za dvě hodiny. Čas vyplním prohlídkou památníku a poměrně slušným obědem v nedaleké tržnici.

Pak už mě čeká opět rychlé vyzdvihnutí do výšin. Cesta výtahem je zajímavá tím, že se na všechny stěny i strop kabiny promítá historie New Yorku. Během minuty, vidíme vše ve zrychleném tempu. Vystoupím z kabiny a vejdu do tmavé místnosti. Jakmile jsme všichni uvnitř, čeká nás opět krátká videoprojekce. Pak to nastane, prostor se zalije slunečním jasem, neboť se rozestoupí těžké žaluzie, či snad okenice, a my si můžeme prohlížet samotnou jižní špičku ostrova Manhattan z výšky 104. patra. 

Výhled je pouze přes sklo, ale odtud je nejlépe pozorovatelná Socha Svobody, ostrov Ellis, kde bývala celnice a všechny lodě vezoucí pasažéry přes oceán zde končily svou cestu do nového světa. Prohlížím si městskou radnici i s přilehlým Brooklynským mostem.

Praktické informace na závěr...

Za všechny tři vyhlídky jsem utratil okolo sto amerických dolarů. Všechny vyhlídky jsou vybavené sociálním zařízením i možností občerstvení. Toalety jsou v ceně vstupenek. A ceny na vrcholu New Yorku jsou běžné, tzn. bez vysokohorských přirážek. Zaplacením vstupenky vás už nečekají žádné další skryté poplatky. Pobyt na vyhlídkových plošinách není časově omezený. Ale musí proběhnout v době otvíracích hodin. Pozor, na některé vyhlídky vyjíždějí výtahy naposledy hodinu před zavírací dobou!

Osobně doporučuji navštívit Rockefellerovo centrum. Nadchlo mě nejvíce a velmi jsem si návštěvu užil. Předpokládám, že v odpoledních a večerních hodinách už i tam budou dlouhé fronty. V současné době je však možné si zakoupit vstupenky na všechny tři vyhlídky přes internet.

Přeji vám, abyste si užili stejného nadhledu i příjemného pozastavení ve městě, které nikdy nespí a nikdy se v něm čas nezastaví, stejně tak krásně, jako se to povedlo mně.

Podívejte se také na video z vyhlídkového letu vrtulníkem nad New Yorkem.