Sopka, zemětřesení, tsunami... na co si dát pozor?

Nebezpečí a přírodní katastrofy nikomu nepřejeme, ale pokud se jich nechtě zúčastníte, je lepší být připravený. Někteří naši zákazníci už je zažili a rozhodně to nebylo nic příjemného. Přečtěte si, jak se v takové situaci zachovat, abyste vyvázli živí a zdraví.

Příprava na cestu

Základním opatřením proti jakémukoliv nebezpečí je dobrá příprava už před odletem. Pokud můžete, sledujte v předstihu dění v lokalitě, kam se chystáte. Na internetu je spousta zdrojů, důležité informaci pravidelně zveřejňuje i Ministerstvo zahraničních věcí na webu www.mzv.cz. Před cestou je vhodná i registrace v systému DROZD, o kterém jsme už psali (a samozřejmě informujte své blízké, kdy a kam se chystáte) a vyplatí se vypsat si i kontakty na důležitá místa - např. ambasády a podobné organizace v dané zemi.  

cestovní pas

Kromě informační přípravy pak nezapomeňte ani na tu fyzickou. Sjednejte si cestovní pojištění, zajistěte si očkování, léky, připravte si dostatečnou finanční hotovost. Doklady mějte ideálně v kopiích (např. dva pasy), naskenujte si je a uložte třeba do emailu nebo někam online, abyste se k nim dostali, když to bude nutné.

Nouzové přistání

Máte-li strach z létání, pak není nouzové přistání zrovna něco, co byste si chtěli dopřát. Letecká doprava je, jak všichni dobře víme, statisticky nejbezpečnější. 100% jistotu ale nikdy mít nemůžete, takže když vám v letadle říkají před odletem pokyny, je dobré je alespoň někdy pečlivě sledovat. 

přistání letadla

Když by se, nedejbože, něco stalo, zachovejte klid (resp. snažte se zachovat). Při nouzovém přistání na moři si předem oblečte plovací vestu, ale neaktivujte ji, dokud nedostanete pokyn od posádky. V případě jiných potíží, např. výbuchu apod., se sníží tlak v kabině a automaticky se spustí dýchací přístroje nad sedadlem. Vždy ho nejdřív nasaďte sobě a až pak pomáhejte ostatním (i svým dětem ho nasaďte až po sobě). Pokud můžete, zabalte se do deky nebo oblečte něco navíc - v klasické letové výšce je teplota výrazně pod bodem mrazu.

Zemětřesení

Z trojice uvedené v názvu článku je zemětřesení tím nejpravděpodobnějším. Zastihnout vás může na západní pobřeží Ameriky, ve střední a jihovýchodní Asii, ve východním Středomoří, v Indii, Číně, Japonsku atd. Pokud víte, že se v daném místě zemětřesení událo nebo je tam dokonce pravidelně, buďte při pobytu ostražití.

prasklina po zemětřesení

Zjistěte si co nejvíc o svém ubytovacím zařízení (kde jsou únikové východy, jaké jsou evakuační trasy...) a když by k záchvěvu země došlo, snažte se dostat z budovy ven. Ideální je volné prostranství mimo dosah pádu čehokoliv (padat mohou budovy, stromy, sloupy...). Při rychlých a silných otřesech jsou bezpečnější vždy nižší podlaží. Dojde-li k narušení statiky, držte se u zdi, kde je menší pravděpodobně, že na vás spadne strop. Chraňte si hlavu a pozor na ztížené dýchání kvůli prachu. 

Stane-li se vše rychle a vy se proberete pod troskami, snažte se zachovat chladnou hlavu. Zkuste se zorientovat a dostat ven, pokud to nejde, pak stabilizovat místo, na kterém jste, a dát o sobě vědět co největším hlukem záchranářům. Bez funkčního telefonu křičte, pískejte nebo mlaťte do kovových trubek.

Tsunami

Obrovské přílivové vlny znáte určitě z filmů, a pak i ze zpráv, např. z Thajska nebo Japonska před pár lety. Na tsunami narazíte pouze u vody - jsou způsobené podmořským zemětřesením, sesuvem půdy nebo podmořskou sopkou. Ve skutečnosti ale na rozdíl od filmů rozhodně nedoporučujeme, abyste s úžasem ve tváři koukali, jak se k vám blíží.

tsunami po zemětření

Ohrožené jsou přímořská letoviska a nížinné oblasti, např. ústí řek. Zatímco na širém moři má vlna třeba jen pár centimetrů, u pobřeží se zvyšuje a může mít klidně přes 20 metrů. Uslyšíte-li třeba při pobytu na pláži varovný pobřežní systém, na nic nečekejte a rychle najděte maximálně vyvýšené místo, třeba vyšší patro budovy, co nejdál od pobřeží. 

Berte v potaz, že staticky chatrnější budovy nemusí obrovskou sílu vln ustát, takže se tsunami prožene klidně několik kilometrů do vnitrozemí. Nebezpečné je nejen utonutí, ale i zranění předměty, které bere tsunami s sebou.

Sopka

Podobně jako tsunami vypadají výbuchy sopek ve filmech zajímavě, ale reálně je zažít nechcete. V případě erupce si co nejdřív zjistěte, o jaký typ vulkánu jde - zda červený nebo šedý. V prvním případě dochází k úniku lávy, pozor si dávejte hlavně na vysokou teplotu magmatu. Podle směru větru totiž můžete sopečnou sílu pocítit až stovky metrů daleko. Láva může zapálit i les nebo spustit sesuv půdy, takže se snažte dostat vždy co nejdál.

sopka láva

Šedý typ vulkánu, kde vám určitě bude známé jméno sopky Vesuv, je vše horší. Kromě lávy může dojít k zemětřesení, chrlení popela a nebezpečných plynů, u podmořského výbuchu pak i k tsunami. Jde tedy o maximální nebezpečí, kterému můžete čelit. V podobných případech dávejte pozor kam šlapete a sledujte chování zvířat, které dokážou nebezpečí vycítit dříve. Platí totéž co u tsunami - snažte se dostat co nejdál, ustupujte kolmo ke směru větru nebo lávového proudu.

Rada na závěr

Snad vás dnešní článek moc nevyděsil, ale spíš lehce připravil, kdyby se něco stalo. Nikdo si to nepřejeme, a pravděpodobnost, že vás podobná situace potká, je velmi nízká. Samozřejmě kdybychom se všeho báli, nikdy bychom se nikam nepodívali, takže se nebojte cestovat - je ale dobré být vždy ve střehu :-)

Přečtěte si další článek
Zaujal Vás náš článek?

Sdílejte ho na Facebooku

Chcete posílat články na e-mail?