Maroko - severoafrické království

Dnes vás zavedu mimo starý kontinent. Vybral jsem pro vás jediné severoafrické království. Touto exotickou zemí je Maroko. Maroku se vyhnulo tzv. Arabské jaro, a proto je to bezpečná nedaleká destinace. Maroko nabízí umírněný islám s orientálními památkami, nefalšovaným arabským životem a naprostou bezpečností.

Do Maroka je výhodné letět, většinou je to však s přestupem. K vyhledání té optimální letenky můžete použít webové stránky společností Pelikán, Studentagency či Letuška. Ovšem já doporučuji delší a namáhavější cestu, a to pozemní. Ze španělského přístavu Algeciras plují denně trajekty do španělského města Ceuta, které leží v Africe. Tudíž vstup do Maroka probíhá na hraničním přechodu a můžete si udělat dobrý obrázek toho, co vás v arabské části Afriky čeká.

Maročané jsou velmi zvídaví a přátelští lidé. Jakmile uvidí, že tápete, či si nejste zrovna jisti, dají se s vámi do hovoru. Pokud umíte arabsky, máte vyhráno, ale neztratíte se ani se španělštinou či francouzštinou, neboť Maroko bylo v první polovině dvacátého století pod správou Francie a Španělska. Univerzální angličtina je v Maroku široce rozšířená. Určitě se vám stane, že vás lidé na ulici osloví. Může to mít dva důvody. První je nasnadě, Arabové jsou rodilými obchodníky a pokusí se vám něco prodat. S tím musíte v arabském světě počítat. Druhým důvodem, který jsem naznal častějším, je zájem o cizince a procvičení si cizího jazyka. Nezřídka kdy jsem při prohlídce mešity zapředl hovor a vyměnili jsme si řadu cenných informací. Neboť Maročan, se kterým se cizinec baví, stoupne v očích svých spoluobčanů.

Islám i křesťanství

Islám je mírumilovné náboženství stejně jako křesťanství, ale existují muslimští radikálové, stejně tak jako existují křesťanští fanatici. Maroko je policejní stát, a proto se nesetkáte s nějakým projevem nevraživosti, pokud k ní nezavdáte příčinu. Vždy mějte na paměti, že jste na cestách hostem! Host totiž může vůči hostiteli cokoliv, ale správný host ví, že může jen tolik, co mu hostitel dovolí. Určitě se vyhněte ožehavým politickým a náboženským rozhovorům. Ženy v Maroku nechodí zahalené, výjimkou jsou vesnice a osady v pouštních oblastech. Tudíž u cestovatelky se nevyžaduje šátek přes hlavu a ani tradiční burka. Přesto by ženy měly mít zahalená ramena a kolena. Decentním výstřihem vůbec nic nezkazíte. A toto pravidlo platí i pro pány. Samozřejmě při návštěvě mešity je třeba se zout, nebojte, boty vám nikdo neukradne, popřípadě si je můžete nosit v mešitě v ruce, a ženy si při návštěvě musí zahalit vlasy. Doporučuji si s sebou vzít vlastní šátek, třebaže u velkých městských mešit vám šál na zahalení jsou schopni zapůjčit. Prohlídky mešit vykonávejte mimo dobu obřadů.

V Maroku se platí dirhamy, které se oficiálně dělí na 100 centimů, ale s těmi se prakticky nesetkáte. Dirhamy si vyměňte až v Maroku. Viděl jsem některé banky, které přijímaly české koruny ale v zoufalém kursu, proto doporučuji na cestu eura, švýcarské franky, britské libry nebo americké dolary. Maroko zrušilo pro občany ČR vízovou povinnost až na dobu tří měsíců za účelem turistiky.

I v Maroku si můžete zapůjčit osobní automobil v tamějších půjčovnách a vyjde vás to levněji, než si vyřizovat všechna potvrzení pro váš osobní automobil. Stav silnic a dálnic je v Maroku výborný. Kdo si chce zemi prohlédnout jinak než zpoza volantu, může se spolehnout na pravidelná autobusová i železniční spojení.

Doporučuji vyzkoušet marocký mátový čaj, který je všude k dostání. Je sice hodně slazený, ale výtečně osvěží. A určitě se nebojte vyzkoušet typickou marockou kuchyni, která je prosta vepřového, ale přesto je jednoduchá s rafinovanými chutěmi. Už i u nás jsou známé pokrmy kebab či kuskus. Ale marockou specialitou je tajine [tažin], dlouho dušené jehněčí (slepičí) maso se zeleninou ve speciálním hliněném hrnci. 

A co stojí v Maroku za vidění? 

Určitě doporučuji kosmopolitní přístav Tanger na severu země. Centrem všech marockých měst je Medína – staré město se sítí křivolakých ulic a uliček. Tam se musíte vypravit v drtivé většině pěšky. 4 kilometry na jih od města jsou přístupné Herculovy jeskyně (Grottes d´Hercule). Z jeskyně je výhled tzv. Africkým oknem. Je to puklina ve skále ve tvaru Afriky, ze které můžete sledovat bouřlivé zpěněné vody Atlantského oceánu.

Dalším městem je hlavní město Rabat, kde se určitě zastavte u královského paláce. Ten je veřejnosti nepřístupný, ale jeho sedm bran je nádherně zdobeno. Městu však dominuje věž Tour Hassan, jež je pozůstatkem nedostavěné mešity. V areálu se nachází i volně přístupné královské mauzoleum.

Casablanca největší marocké město mě zklamala. Přesto je dobré se zde zastavit a prohlédnout si monumentální Velkou mešitu Hassana II. Na věži minaretu je umístěn laser, který v noci vyzařuje zelený paprsek směrem k Mekce.

Dalšími zajímavými městy jsou královská města Fès a Mèknes se svými starobylými Medínami.

Pokud však neholdujete na cestách prohlídkám měst, můžete všechna dosud zmíněná města vynechat. Město, které nesmíte vynechat, je Marrákeš. Přezdívá se mu též Brána k jihu. Dominantou města je vysoký minaret Koutoubia. Ve městě se nacházejí nádherné hrobky Tombeaux saadiens, kde se podrobně seznámíte s dech beroucí krásou a jemností detailů arabských staveb. Centrem města je velké náměstí Jemaa el-Fna. Přes den jsou tam prodavači osvěžujících nápojů z čerstvě vymačkaných citrusových plodů či neodmyslitelného mátového čaje. Setkáte se zde i s fakíry, kteří píšťalkou stimulují kobry. Počítejte však s tím, že i za pořízení fotky musíte zaplatit, neboť ti lidé jsou tam za výdělkem. Nejedná se o folklór. 

Nejkrásnější je však soumrak a nadcházející noc. To se celé náměstí zaplní pojízdnými jídelnami, ve kterých vám připraví marocké dobroty a vy můžete posedět v klidu s místními a popovídat si. Nebo se zastavit, popřípadě si sednout na zem u blikotající petrolejové lucerničky a poslechnout si arabské vyprávění či pohádku od stařičkých vypravěčů příběhů.

Maroko nejsou jen města. Království nabízí nádherné hory v podobě Malého a Velkého Atlasu. Pozor i v létě je v průsmycích chladno a nezřídka kdy pokrývají vrcholky hor sněhové čepice. V horách a hlavně za horami se setkáte s muži v indigově modrých hábitech – beduíny. Jsou to nomádi pouště, u kterých si můžete koupit modré šátky, vyleštěné onyxové oblázky či pouštní růže. Za návštěvu stojí i horská říční údolí či pouštní oázy. Avšak vás důrazně odrazuji od hromadné návštěvy východu slunce v poušti. Většinou je nad pouští opar, takže prvotní východ stejně nezaznamenáte, v noci a po ránu je v poušti zima a skupina dalších turistů a cestovatelů vám romantický dojem spíše pokazí, než že by okamžik umocnila.

Rozhodně se nebojte vypravit do Maroka, je to země krásná, přívětivá a má mnoho tváří a stran, kterými může uspokojit téměř jakýkoliv váš cestovatelský sen. A jak je to se žebrotou, která je doprovodným jevem v arabských zemích? V Maroku se téměř nesetkáte se žebráky. Někdy na vás zkusí děti loudit peníze, ale jakmile to dospělí zahlédnou, zaženou je a vám se omluví. Opět dobrý důvod zapříst hovor s místními. Maroko můžete navštívit celoročně. Přeji vám, abyste poznali kouzlo Maroka a tuto zemi si zamilovali.

Přečtěte si další článek
Zaujal Vás náš článek?

Sdílejte ho na Facebooku

Chcete posílat články na e-mail?