Cairns a Velký bariérový útes

Cairns

Cairns je poměrně velké město, ale nedočkáte se v něm výškových budov. V tomto ohledu se dá mluvit o provinčním městě. Letiště je umístěné na sever od města a funguje tu dobré spojení s městem. Pro cestu z letiště můžete použít vůz taxi, sdílený autobus, který jezdí poměrně pravidelně a rozváží turisty po celém městě a má zastávky u všech významnějších hotelů a hostelů.

Město se rozkládá podél pobřeží, tudíž má severojižní situování ulic a zástavby. Pokud nikam nespěcháte, také proč?, můžete po městě chodit klidně pěšky. My jsme byli ubytovaní v severní části města, prakticky na předměstí, a do centra města jsme to měli asi 2,5 kilometru. Pravidelně jsme konali procházky do města po pobřežní promenádě, která vede přes parky a klidovou zónu, a trvalo nám to volnou chůzí tak půl hodinky. 

Korzo po promenádě skýtá možnost pozorovat ptáky, hlavně papoušky. Mezi běžně viditelné patří kakadu bílý a lori mnohobarevný. Po pláži se promenují pelikáni a menší mořští ptáci. Všude je upozornění, že není doporučeno se koupat mimo vyhrazené pláže, neboť hrozí útok krokodýla. My jsme však krokodýla ve městě nikdy nezahlédli.

Možnosti výletů z Cairns

V centru města naleznete bezpočet turistických kanceláří, které vám budou nabízet pár základních výletů v mnoha obměnách. Jedním evergreenem je potápění či šnorchlování na Velkém bradlovém útesu, druhou nabídkou je horská vesnice Kuranda. Doporučuji obejít více kanceláří a udělat si i porovnání na internetu a vybrat si takovou agenturu, která vám padne do oka. Mnoho nabídek je na ostrov Fitzroy, ale pozor, to není ostrov patřící k útesu. Rozhodně doporučuji, celodenní výlet, neboť půldenní výlety jsou na tři hodiny, a to znamená, že vás vezmou pouze k nejbližším korálům, které trpí blízkostí města. 

Výlet na Velký bariérový útes

My jsme pluli z přístavu asi tři hodiny, než jsme dopluli na první ponor. Já byl uchvácený, ani ne tak barevností korálů, bohužel i zde dochází k vybělování korálů a vidíte mnoho mrtvých vápenných schránek. Ale nadšený jsem byl ze setkání s mořskými želvami. Pokud jste v klidu, želvy si vás najdou a bez problému se ve vaší blízkosti pasou. Je to zajímavý a podmanivý zážitek, když si s karetou díváte z očí do očí, resp. z očí do masky. Musíte být však i ostražití, neboť ve vodě nejsou jen neškodné želvy a korálové rybky. Zažil jsem zde blízké setkání se žralokem. To jsou opravdu majestátní tvorové moří. Ani jsem nepostřehl, ale v tu chvíli byl u mne, hřbetní ploutví mě polechtal na břiše a zase v mžiku zmizel v hlubinách. S odstupem času je to famózní zážitek, ale tenkrát mi to příjemné vůbec nebylo. A žralok není jediný obyvatel oceánu, který si na vás může brousit zuby. Já se setkal na jednom ponoru nejen se žralokem, ale také s krvežíznivou barakudou, která měla velké ostré zuby. Naštěstí kolem mne jen kroužila a já hbitě před ní prchl na loď.

Horská vesnice Kuranda

Být v Cairns a nepodívat se na mizející krásu Velkého bariérového útesu by byla chyba. Stejně tak by byla chyba, kdybyste nepodlehli svodům a nevydali se do horské vesnice Kuranda. Tam se soustředili umělci a vyznavači životního stylu hippies. Jenže hipíci stárnou též a mladí ze 70. let minulého století mají už o 40 let víc. Když si však odmyslíte turistickou tvář, zjistíte, že se jedná o malebnou vísku uprostřed zelených kopců. Jsou tři možnosti, jak se sem dostat. Vlakem horskou železnicí, lanovkou v korunách stromů, nebo fádně po silnici autem či autobusem.

My jsme zvolili kombinaci vlaku a lanovky. Nádraží výletních vlaků je vzdálené od Cairns asi 10 kilometrů, zřejmě proto, aby se uživily agentury, které vás sem autobusy dovezou. Vlak jede krásnou horskou scenérií a míjí dva mohutné vodopády. Jakmile dojedete do výstupní stanice Kuranda, nechte všechny turisty se nahrnout do města a vy sejděte k řece. Je tam přístaviště a u něj loďka, nasedněte a nechte si ukázat krásu místa z vody. 

Uvidíte říční ryby, krokodýly i želvy. Pokud budete mít štěstí, spatříte i hroznýše na stromě či hlouběji v lese ptakopyska, ale to je hlavně noční živočich. V korunách stromů můžete objevit koalu.

Po hodince plavbě po řece Barron se vrátíte k přístavišti a můžete si prohlédnout městečko, které je zajímavé pouze svými trhy se suvenýry a místním uměním. Pokud se však zastavíte ve vyhlášené restauraci Frogs Restaurant můžete ochutnat australskou trojku: klokana, emu a krokodýla. Nejvíce mi chutnal klokan a v závěsu emu, krokodýl byl pro mne nejméně chutný, ale lahodný je.

Kde si zasurfovat?

Pokud si chcete řádně zasurfovat a poznat trochu klidnější letovisko, odeberte se na jih od Cairns. Možná je lepší se vrátit do Brisbane a odtud pokračovat 100 km na sever na Sluneční pobřeží (Sunshine Coast). Přece jenom 1000 kilometrů v Austrálii má jiný význam, než v Evropě. V městečku Noosa naleznete národní park a v něm určitě spatříte divoké koaly. 

Noosa je střediskem surfařů. Pokud sami nepatříte k vyznavačům vodních vln, vězte, že je i velmi příjemné sledovat ty, kteří na prknu si vlnu umí užít. Naštěstí je i tady řada písečných dlouhých pláží, kde si můžete užít do sytosti mořské vody.

Národní park Skleněné hory

V této oblasti se vyplatí zajet i do vnitrozemí, asi tak 30 až 50 kilometrů od pobřeží do národního parku Skleněné hory. Tyto hory jsou vidět i z letadla, pokud přilétáte ze severního směru do Brisbane. Svým tvarem připomínají bizarní tělesa. Většinou se jedná o strmé hory se špičatými vrcholky. Vstupní branou do parku je stejnojmenné městečko Glass House Mountains. Zde v informačním středisku vás vybaví mapou a dobrými radami. Rovnou píšu, že k tomuto výletu potřebujete vlastní automobil. Park je rozsáhlý a hory od sebe vzdálené. Jejich majestátnost je umocněna tím, že vystupují přímo z roviny a jsou to hory osamocené.

První cesta vedla na vyhlídku, odkud přehlédnete většinu hor. Žije tu mnoho divokých klokanů, tak autem nespěchejte. Vyplatí se to, neboť nám se podařilo vedle klokanů zahlédnout i ježuru, další australský endemit. Z vyhlídky jsme dojeli k hoře Ngungun (hory mají místní názvy). Patří mezi ty, na které je výšlap lehký a nemusíte mít s sebou horolezecké vybavení. Stačí pohodlné šněrovací boty. Na parkovišti jsme se přezuli a stoupali pralesem po udržované cestě. V půli cesty se před námi objevila kolmá stěna a výstup se ztížil, přesto byl stále možný. Na vrcholu jsme sice zadýchaní, ale radost z výhledu je v tu chvíli nejdůležitější.

Pokud nejste vůbec připravení na horský výstup, zajeďte si k hoře Wild Horse (Divoký kůň), kde je výšlap naprosto nenáročný a na vrcholu je zřízená vyhlídková věž. Na výlet do Skleněných hor si vyhraďte celý den. Hor tu je pár, ale jsou od sebe vzdálené a každá je jiná. Na některé výstupy budete potřebovat vybavení, naštěstí je vždy na parkovišti cedule s upozorněním i s odhadovanou dobou výšlapu nahoru a zpět. Některé hory jsou i nepřístupné, jak z pohledu bezpečnosti, tak i z pohledu uctívání Austrálci.

V následujícím článku již opouštíme poměrně civilizovaný Queensland a podíváme se do Severního teritoria, kde se kromě národního parku Uluru, nachází i národní park Kakadu a mnoho dalších přírodních zajímavostí!