Tentokrát vás pozvu do země ve stejném časovém pásmu, do země, která je menší než Česká republika, ale je natolik různorodá, že jsou v ní uzákoněné tři úřední jazyky, politicky se jedná o složitou federativní konstituční monarchii a díky hlavnímu městu Evropy a Severoatlantické smlouvy se krásy této země opomíjejí. Belgie není synonymem pro Brusel!
Brusel jsem vám představil na sklonku minulého léta v článku Brusel - na sklonku léta na mušle, pivo a čokoládu a slíbil jsem vám i pozvánku do zbytku země.
Z historie Belgie
Belgie vznikla v roce 1830 jako nárazníkový stát mezi Francií a Nizozemskem, proto není divu, že polovina země hovoří francouzsky (Valoni) a druhá polovina nizozemsky (Vlámové). Třetím jazykem je němčina, která se užívá v okolí Bruselu, a je mateřským jazykem asi jen pro 4 % belgické populace. Je mi sympatické, že nezávislost Belgie přišla po revoluci, která začala v divadle, přesněji napsáno v opeře. Vzpomínáte, že před třiceti lety začala Sametová revoluce na vysokých školách a v divadlech? Belgie patří mezi zakládající země sjednocující se Evropy a nemalou úlohu hraje i v uskupení Beneluxu.
Belgie není jen Brusel
Třebaže přiletíte do Bruselu, je moudré vydat se objevovat kouzlo této malé západoevropské země za hranice hlavního města. Pokud se vydáte z Bruselu na sever tak za necelou hodinku a po necelých padesáti kilometrech se zastavíte v Antverpách. Pokud nejste znalci drahých kamenů, tak vězte, že Antverpy jsou hlavním městem diamantů. Antverpy, třebaže nejsou u moře, disponují jedním z největších přístavů Evropy. Rozkládají se na pravém břehu řeky Šeldy a jsou tedy pro obchod jako stvořené. Většinu diamantového průmyslu drží v ruce židé, které jsem obchod se surovými kamínky, které se ve zdejších brusírnách mění v drahé kameny (přerod surového diamantu v briliant), po druhé světové válce znovu přilákal. Nutno poznamenat, že neutrální Belgii sousední Německo v roce 1940 přepadlo a na dvacet tisíc židů zabilo. Což byla polovina popravených osob v celé Belgii. V současnosti tento průmysl a diamantová burza zaměstnává přes dvacet tisíc lidí.
Centrum Antverp
Sluší se začít v centru města. Obdobně jako v Bruselu, i zde je za střed města považováno Velké náměstí (Grote Markt) s výstavními renesančními cechovními domy a zdobnou radnicí. Před radnicí se nachází pozoruhodná socha obra Antigoona. V dávných dobách, zde sídlil veliký zlý obr, který proplouvajícím rybářům trhal ruku a zahazoval ji, pokud mu odmítli zaplatit mýtné. A z toho vzniklo pojmenování města, které v překladu znamená zahozená ruka. Podmanivou krásu radnice si vychutnáte večer, kdy je krásně nasvícená. Během hluboké noci se vám možná poštěstí vytvořit snímek bez lidí. Přes den nemáte šanci, neboť Grote Markt je vždy plný turistů i místních.
Kousek od centrálního náměstí se nachází monumentální gotická katedrála zasvěcená Panně Marii. Jedna z věží se upíná vzorně goticky k nebi a svou štíhlou siluetou dává vědět, kde se katedrála nachází. Vysoké věži dominuje zlatavě třpytící se ciferník hodin. Vedlejší věž je robustnější a mnohem nižší. Třebaže je zastřešená, mnohého návštěvníka napadne, že je vlastně nedostavěnou sestrou věže vysoké. Katedrálu prohlásili za dostavěnou v roce 1523 po 269 letech budování.
Antverpy jsou i městem kulturním. V tomto městě žil vlámský malíř Petr Paul Rubens, v jehož domě, který se nachází asi čtvrt kilometru od Grote Markt, je nyní Rubensovo muzeum. I když nejste znalci výtvarného umění, měli byste alespoň na dopoledne zajít a mistrovy obrazy na sebe nechat působit. Pro další poznávání Belgie toto umělecké nabití bude vhod.
Na nábřeží se nachází monumentální hrad Steen, který se měl letos otevřít po dlouholeté náročné rekonstrukci. U expozice o minulosti, přítomnosti a budoucnosti hradu i města byla zahájena instalace již minulý rok. Když jsme Antverpy navštívili, tak bylo možné zatím jen pořídit si snímek opravených exteriérů. Než se s městem rozloučíme, sluší se podotknout, že Antverpy jsou i městem olympijským. Olympijské hry se zde konaly téměř před sto lety.
Opomíjený Gent
Pokud se z Antverp vydáte na jihozápad, tak po šedesáti kilometrech, které zdoláte dřív než za hodinu, zastavíte ve městě Gent (čte se Chent). Toto město je z pohledu turistického ruchu upozaďováno, ale vězte, že neprávem. Město leží na soutoku Leie a již zmíněné Šeldy.
I Gent má svůj hrad, který nese pojmenování Gravensteen. Oproti Antverpám byl hrad přístupný i při naší návštěvě na sklonku roku 2019. Uvnitř hradu naleznete muzeum zbroje a zbraní. Hrad z desátého století je obehnán vodním příkopem a z jeho hradeb je zajímavý pohled na město.
Dominantou města je však zvonice Belfort, ze které budete mít zaručený výhled na celé rovinaté město. Po zaplacení vstupného se dostávám do prvního patra po schodech, kde je expozice věnovaná zvonům. A odtud na vrcholový ochoz mě vyveze pohodlně výtah. Z věže je úchvatný výhled. Kdo nepropadne pohodlnému výtahu, může absolvovat náročné úzké točité schodiště. Mně to stačilo cestou dolů.
Centrálnímu náměstí dominují tři věže. Belfort jsme zdolali a je slušností představit si zbývající dvě: věž kostela svatého Mikuláše a věž katedrály svatého Bavona. Kostel svatého Mikuláše se nachází západně od zvonice Belfort a katedrála východně. Katedrála pochází z desátého století a je původně vystavěná v románském stylu, ale již s prvky gotickými. Uvnitř katedrály je nábožné ticho. V části se nachází muzeum se známým Gentským oltářem.
Město Gent je protkáno řadou kanálů a byl by hřích, neprojet se po kanálech (grachtech) na lodičkách. V sezóně je třeba si rezervovat plavbu dopředu, jinak si nějakou hodinku na plavbu počkáte. Tuším, že město vydává pouze dvacet povolenek na rok. Pohled z loďky na město je netradiční. Ve všech průvodcích se píše, že nesmíte vynechat plavbu v Bruggách (tam se podíváme společně příští rok), ale já doporučuji plavbu v Gentu. Plavit se budete kolem zmíněného hradu, z lodi uvidíte i některé pivovary, ve kterých se stále vaří pivo, a výstavní renesanční domy na nábřežích.
Užitečné informace k návštěvě Antverp a Gentu
Pohyb po obou městech je možný pěšky, neboť jejich historická jádra nejsou rozlehlá. V obou městech se můžete svézt tramvají, pokud po tom zatoužíte. Pokud přijedete do zmíněných měst autem, nechte auto zaparkované na okraji města a do centra se přibližte hromadnou dopravou.
Po celé Belgii přijímají téměř všude platební karty a samozřejmě se platí jednotnou evropskou měnou. Nezapomeňte na vyhlášené belgické pralinky, já si ty nejchutnější koupil v Gentu.
Přečtěte si také článek Brusel - na sklonku léta na mušle, pivo a čokoládu :)