Černá Hora, nejmladší stát Evropy

Vznik Černé Hory

Pro dnešek jsem se rozhodl, že vás pozvu do jednoho ze dvou nejmladších států Evropy. Pátráte v paměti a přemýšlíte, který stát je v Evropě ještě mladší než sousední Slovensko či Česká republika? Není to přímo od věci, neboť i tento stát vznikl rozpadem federace dvou států. Dnes vás provedu balkánskou republikou, která vznikla po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora. Tou představovanou krajinou je Černá Hora, která zaujímá rozlohu bez mála čtrnácti tisíc čtverečních kilometrů.

Pobřeží Černé Hory důvěrně zná starší generace, která v dobách socialismu dostala devizový příslib na jugoslávský dinár a mohla se vypravit až na samý jih jaderského pobřeží tehdejší socialistické Jugoslávie. Třebaže se jednalo o socialistický stát, měli tam jiný typ socialismu a jen tak si tam vyjet nebylo možné. Ale na druhou stranu to nebyla pro občany Československa úplně uzavřená nedostupná země.

Pobřeží Černé Hory a její letoviska

Její pobřeží omývá Čechům důvěrně známé Jaderské moře. Jelikož je více na jihu než Istrie, která se hlavně v létě mění na českou kolonii, nenaleznete tu tolik turistů. Přece jenom pláže střední a jižní Dalmácie jsou z Čech mnohem blíže a podle mého soudu jsou i krásnější. Přesto i Černá Hora se může blýsknout proslulými letovisky. Ty sice v době svazku se Srbskem utrpěly útlum, neboť i na Černou Horu se vztahovalo embargo a dopadala ekonomická krize, ale v současné době se opět těší rozkvětu. 

Nejproslulejším letoviskem této nejmenší balkánské země je Svatý Štefan (Sveti Stefan). Jedná se o romantický výběžek poloostrova do Jadranu, který je s pevninou spojený úzkým náspem s přístupovou cestou. Pobyt v tomto letovisku je však i nadále drahý. Severněji položená Budva už nabízí místa k pobytu za rozumnější cenu.

Město je centrem Budvanské riviéry a ke klenotům Černé Hory patří právem, neboť si zachovalo historický ráz obehnaný neporušenými hradbami. Podle propagačních materiálů zde slunce svítí 220 dní v roce. Pro odpočinek a koupání v Jadranu si můžete vybrat z mnoha pláží, tou nejproslulejší je Slovanská pláž (Slovenska plaža). Pokud vás omrzí nicnedělání na pláži, nebo se přece jenom zatáhne, vyrazte do úzkých uliček starého města. Vystoupejte až do Citadely (bez poplatku), odkud je krásný výhled na město i moře.

Dalším možným letoviskem, kde můžete trávit letní dovolenou je městečko Tivat. Oproti Budvě má výhodu v tom, že se zde nachází mezinárodní letiště, avšak na letecký ruch si tu stěžovat nemůžete. Tivat leží v pro Čechy známé Boce Kotorské. Zde za vlády našeho posledního císaře Karla I. došlo v roce 1918 ke vzpouře námořníků. Po potlačení vzpoury byli popraveni i dva čeští námořníci. V té době se jednalo o nejjižnější území Rakousko-uherské monarchie. Boka Kotorská byla připojená k Černé Hoře až v roce 1945.

Boka Kotorská je členitý mořský záliv, ne nepodobný fjordům. Avšak nevznikla působením ledovce. Je to zatopené ústí řeky a je největším přírodním zálivem na jihu Jadranu.

Název zálivu dalo městečko Kotor, které leží v nejvzdálenějším cípu od moře. Ráz Kotoru je původní s mnoha zachovanými památkami. Řadí se tak k nejlépe zachovalým středověkým městům Evropy a jeho návštěva je téměř povinností. Však od roku 1979 je historické centrum zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Celé staré město je obehnáno téměř pěti kilometry hradeb, které Kotor spojují s pevností svatého Jana, která se nachází v závratné výšce nad městem. Ti, kteří mají dobrou kondičku a nevadí jim jižní sluníčko, můžou do pevnosti po svých vystoupat nespočetný počet schodů.

Ve městě samotném můžete obdivovat kostely i paláce ve slohu románském, gotickém, renesančním i barokním. Za zmínku stojí původně románská katedrála svatého Tripuna, který je patronem města. Ta byla mnohokrát přestavovaná, hlavně z důvodu zemětřesení, které katedrálu poškodilo. Vydejte se z Kotoru do pohoří Lovtsen (Lovćen) po Kotorském žebříku. Tak se nazývá klikatá silnice, která v serpentinách stoupá nad záliv a je odtamtud závratný pohled dolů.

Pohoří Lovsten a mauzoleum

Lovtsen je malé, ale významné pohoří a Černohorci je nazývají Olympem. Nejvyšší vrchol navštívit nemůžete, jedná se o vojenský objekt. Ale nedaleko se nachází mauzoleum prvního a zároveň posledního černohorského krále Nikolu I. z rodu Petrović-Njegošů. K mauzoleu vede slušná silnice a na konci je nevelké parkoviště. K samotné hrobce musíte po svých vystoupat ještě mnoho schodů, projít tunelem a teprve potom stanout před samotnou stavbou, ve které se nachází sarkofág s tělem vládce.

Městečko Cetinje

Od mauzolea sjeďte po silnici do městečka Cetinje, které bylo dlouhou dobu správním i hlavním městem tohoto území. Městečko je to malé a ospalé a i bývalý královský palác působí spíše dojmem větší chalupy. Hlavním městem od roku 1946 je Podgorica, která v dobách socialismu nesla jméno Titograd po jugoslávském vůdci a hrdinovi jugoslávských partyzánů Josipu Brozu Titovi. Město je to průmyslové a moderní a za návštěvu vlastně ani nestojí.

Pár informací na závěr k cestě do Černé Hory

Do Černé Hory se nejpohodlněji dostanete letecky, ať už do zmíněného Tivatu s jedním přestupem v Bělehradě, nebo do hlavního města Podgorica opět s přestupem v srbském hlavním městě. 

Černá Hora je kandidátskou zemí Evropské unie a členem NATO. Již za dob společného státu Srbsko a Černá Hora se při ekonomické krizi přešlo z jugoslávského dináru na euro, ale právě jen v Černé Hoře. Černá Hora však nepatří do eurozóny a měnu zavedla jednostranně, což však placení eurem nikterak neomezuje.

Celou dobu se zde mluvilo srbochorvatsky, ale po neklidných dobách při rozpadu Jugoslávie se začaly pojmenovávat jazyky podle národů: srbština, chorvatština a i nově ustavující se černohorština. Tento jazyk užívá jak latinku, tak cyrilici, a to rovnocenně. Nutno dodat, že se domluvíte i česky, německy a anglicky. 

Pro turistický pobyt do 90 dnů v Černé Hoře nepotřebujete vízum. Pokud však přijedete pouze s platným občanským průkazem, což je možné, bezvízový pobyt se vám zkracuje na „pouhých“ třicet dní!

Tak co? Zlákal jsem vás pro návštěvu této mladé země s bohatou historií? Nestálo by za to, v srpnu vyrazit dál než na pobřeží již tak známého Chorvatska? Šťastnou cestu!

Pokud byste plánovali vyrazit na delší cestu směr Černá Hora, mohli byste se zastavit také v Sarajevu - přečtěte si o tomto, městě se silnou atmosférou.