Počasí už opět vybízí k tomu, abychom se poohlédli po nějaké destinaci, kde je příjemně teplo. Kde sice sluneční svit je pouhých 12 hodin, tj. od 6 do 18 hodin, a kde líné plynutí času se dá podpořit koupelí v příjemném teplém moři s pulzujícím vodním životem.
Zbožnost Kryštofa Kolumba?
Letecky překonat Atlantský oceán a vybrat si z Návětrných ostrovů Malých Antil jeden z nádherných karibských ostrovů není už nepřekonatelná překážka. Má volba tentokrát padla na ostrov Svatého Vincence. Těch svatých, po kterých jsou pojmenované ostrovy výše zmíněného souostroví, je opravdu mnoho. Proto bylo mou silnou touhou všechny poznat. Jen si říkám, zda Kryštof Kolumbus, který mnoho ostrovů Malých Antil objevil při svých mořských cestách do Indie západním směrem, byl natolik pobožný, že objevené ostrovy pojmenovával dle církevního kalendáře (v den objevení nové země se podíval do kalendáře a podle svátku světce pojmenoval nově objevenou zemi), nebo ze stejného důvodu byl naprosto bez fantazie a kalendář mu sloužil jako pomůcka na generování nových názvů?
Pro Evropany byl tento hlavní ostrov státu Svatý Vincenc a Grenadiny objeven Kryštofem Kolumbem v roce 1493. A až do 18. století zde žili převážně Karibové, podle kterých je pojmenováno Karibské moře, zkráceně Karibik. A ti poměrně agresivně bránili své území proti Evropanům. Nicméně i zde začali Evropané s plantážnictvím a dovážením otroků z Afriky. A koncem 18. století vzniká nové etnikum, které dostává pojmenování Garifuna. Jde o směsici indiánských Karibů a černošských otroků.
Trocha historie
Historie ostrova Svatý Vincenc je velmi podobná ostatním ostrovům tohoto kousky světa. Koloniální mocnosti se o ostrov přetahovaly, v tomto případě Británie a Francie. Nakonec od roku 1783 byl ostrov britskou kolonií. Po druhé světové válce se i zde začalo formovat národně osvobozenecké hnutí, které roku 1958 ukončilo koloniální status a v roce 1969 vzniká přidružený stát ke Spojenému království s plnou vnitřní autonomií, který byl předstupněm vyhlášení plné nezávislosti po deseti letech. V roce 1980 se stát Svatý Vincenc a Grenadiny stává členem OSN. Do dnešních dnů je však personálně stále svázán se Spojeným královstvím, neboť hlavou státu je Karel III., který je na ostrovech zastoupen generálním guvernérem. Takže z pohledu státního zřízení se jedná o konstituční monarchii.
Staré a nové letiště
V současnosti je vstupní branou na ostrov mezinárodní letiště Argyle. Nebývalo tomu tak vždy. Argyle není prvním letištěm, které se na Svatém Vincenci nachází. Starší letiště je situováno v jihozápadní části ostrova nedaleko hlavního města Kingstownu v Arnos Vale a neslo jméno po prvním ministerském předsedovi E. T. Joshuovi. Toto letiště však mělo krátkou ranvej a mohlo přijímat pouze nízkokapacitní letadla z okolních ostrovů: Barbados, Svatá Lucie, Grenada atp., a dále spoje zajišťující vnitrostátní přepravu mezi jednotlivými ostrovy tohoto mnoho ostrovního státu. Letiště to bylo opravdu malé a veškerá nakládka a vykládka kufrů probíhala ručně. Však mi tu nechali zavazadla při mé druhé cestě Karibikem a složitě je za mnou posílali z ostrova na ostrov, ale naštěstí jsem se s kufry setkal. Jelikož vláda této země stála o zvýšení turistického ruchu, znamenalo to postavit velké mezinárodní letiště. A tím se stalo na jihovýchodě ostrova u obce Argyle výše zmíněné letiště. Projekt začal v roce 2008 a za devět let mohlo letiště přijmout první mezikontinentální let. V současnosti je ostrov spojen přímými lety z Evropy i Severní Ameriky. Jelikož existuje i přímé spojení s ostrovním státem Trinidad a Tobago, tak je vlastně ostrov spojen i s Jižní Amerikou. Bez zajímavosti ani není to, že na projektu spolupracovali místní s kubánskými pracovníky. Naštěstí se neopakoval scénář z Grenady, kde s výstavbou letiště místním taktéž pomáhali Kubánci, a vedlo to v roce 1983 k vojenské intervenci Spojených států amerických ve spolupráci s karibskými zeměmi mimo jiné i Svatého Vincence a Grenadin.
Sopka Soufrière
Ostrov je vulkanického původu a vévodí mu v severní části stratovulkán Soufrière s výškou 1234 metrů nad hladinou moře. Na vulkán je možné vystoupit, cesta prý není moc náročná a je dobře značená, ale málokdy je vidět z výšky něco jiného než mraky. A jelikož je hora pokryta deštným pralesem, tak počítejte při výstupu se všudy přítomnou mlhou a vlhkostí. A jelikož jsem několik sopek Malých Antil pokořil, tuto jsem si nechal ujít.
Hlavní město a pevnost nad ním
Hlavní město Kingstown jsou vlastně dvě hlavní souběžné ulice. Jelikož tu Britové zanechali levostranný provoz, je tomu uzpůsoben i smysl jednosměrek. V hlavním městě se nacházejí obchody, hlavní pošta, restaurace, námořní přístav a je tu rušno a živo. To s sebou nese neustálé proudy aut a autobusů, troubení a pohyb velkého množství lidí. Myšleno samozřejmě na karibské poměry.
Proto jsem se vypravil z města západním směrem a do kopců. Neboť na jednom kopci nad městem se nachází pevnost Fort Charlotte. Jde o volně přístupnou pevnost s nádhernými panoramatickými výhledy. Třebaže se nachází pouhých 184 metry nad mořem, přišlo mi, že jsem vysoko. Pode mnou se rozkládal Kingstown jako na dlani. Zahlédl jsem i blízký ostrov Bequia, což je největší ostrov Grenadin, a pak mě samozvaný průvodce upozornil na ostrov v dáli, o kterém mi tvrdil, že je to Grenada. Dokonce jsem tu v jedné z důstojnických ubikací nalezl skromné muzeum Garifunů. Pevnost postavili Britové a hotova byla v roce 1806. Některá děla jsou na hradbách osazena dodnes, a to pocházejí z roku 1811! Pevnost dostala jméno po manželce britského krále Jiřího III. – Charlottě Meklenbursko-Střelické. Pevnost, když ztratila svůj vojenský účel, sloužila jako chudobinec, leprosárium či psychiatrická léčebna. Dokonce tu do roku 2015 sídlila ženská věznice a odsouzené se v suchém příkopě mohly procházet. Já se tu setkal však s jinými ženami. Byly dvě a nádherně zpívaly směrem k moři. A jelikož zpívaly opravdu krásně a melancholicky, dojímaly mě. Po jejich zpěvu jsem se s nimi dal do hovoru a zjistil jsem, že obě jsou vdovy po námořnících a takto jim každý den chodí zpívat.
Piráti z Karibiku
A když jsem v nadpisu zmínil, že Svatý Vincenc je ostrovem pirátů z Karibiku, myslel jsem to doopravdy. Nejde vůbec o nějakou romantickou připodobeninu. Na ostrově se opravdu točily některé záběry se slavným Jackem Sparrowem. Pro potřeby filmařů posloužila černá pláž, která se nachází na východní straně ostrova, ale tam žádná památka na natáčení není. Něco jiného je však obec Barrouallie na západní straně ostrova. Zde se dochovaly kulisy z filmu a jsou volně přístupné. Je tu zbudované i přístavní molo, které plní svůj účel i po odchodu filmařů. V kulisách se nachází i místní restaurace, kde je názvosloví jídel samozřejmě přizpůsobeno filmové sérii. A je nabíledni, že tu musí být i fotografie z natáčení. Fanouškové této série tu bez problému stráví celý den. A pokud mají rádi i zvířata, je tu výběh suchozemských želv, kdy je možné želvy pozorovat a krmit. Celá lokace disponuje i malým parkovištěm, tak není problém s parkováním. Z hlavní silnice je odbočka značená.
Ale odbýt tuto vesnici pouze filmovými kulisami by byla chyba. Nedaleko odsud se nachází Wallilabou Heritage Park, který je krásným odpočinkovým místem. Parkem protéká potok a je tu i nevelký vodopád a kamenný mostek. V areálu se nachází i informační středisko.
Praktické rady na závěr
Svatý Vincenc lze navštívit letecky z Prahy se dvěma přestupy a v současné době celková doba letu je kolem 30 hodin. Co se týká ceny, odpovídá to tomu, že každou hodinu na cestě vynásobte tisícikorunou. Moje doporučení je takové, letět levněji a kratší dobu na Barbados či jiný karibský ostrov a pak se na Svatého Vincence přepravit již lokálními aerolinkami. Jelikož se jedná o tropický ostrov, střídá se tu období sucha s obdobím hurikánů. Nejvhodnější dobou k návštěvě jsou měsíce listopad až duben. Vlhkost není tak vysoká a teploty se pohybují v příjemném rozmezí 25 a 30 °C. Na ostrově se platí východokaribskými dolary, ty jsou pevně navázané na dolary americké v pevném kurzu 1 USD = 2,70 XCD. Kupodivu v současnosti ještě nejsou všude přijímané platební karty, tak doporučuji mít u sebe hotovost. Setkal jsem se i s tím, že je možné zaplatit americkými dolary, ale na tvářích obchodníků to nikdy nevyvolalo libý pocit. Kdo se rád potápí, je tu mnoho potápěčských základen, kdo raději jen šnorchluje, přijde si na své. Doporučuji Villa Beach naproti ostrůvku Young Island, kde jsem pouze z hladiny zahlédl svou první murénu, pěknou korálovou zahrádku a na mořské trávě přichycené hejno mořských koníků.
Přečtěte si také článek o největším ostrově Grenadin - ostrově Bequia.